Je to ozdravné působení na organismus, kdy se plného uzdravení dosahuje minimálním zasahováním do jeho přirozených funkcí

Nastoupili jsme do třetího tisíciletí, kdy by se lidstvo mělo dát lepší cestou, cestou lepších lidských vztahů a cestou lepšího způsobu života.

Věda a technika svými přínosy na jedné straně zajišťují nebývalý nárůst životní úrovně naší civilizace, ale na druhé straně devastované životní prostředí, hektické tempo, stresy a jiné dopady konzumního způsobu života, vyvolávají stále závažnější individuální problémy. Přibývá alergií, zhoubných onemocnění, jako mozkové mrtvice, infarkty, nádorové a další choroby, které ohrožují šťastný život a zkracují průměrný věk populace.
Protože často ani klasická vyspělá medicína není schopna bez vedlejších následků řadu takových postižení řešit, vidíme dnes u stále větší části populace návrat k přírodním metodám a prostředkům prevence a léčby.

O co se jedná? Je to ozdravné působení na organismus, kdy se plného uzdravení dosahuje minimálním zasahováním do jeho přirozených funkcí. Bylinky v tomto směru mají velký význam v působení na lidský organismus již od počátku dějin lidstva a v nynější době nastává jejich renesance. Výhodou je, že je můžeme aplikovat za každého stavu, i když nevíme, o jakou nemoc jde. Obsahují též potřebné látky pro tělo, jako jsou vitamíny, stopové prvky, hormony a enzymy, ale nesmíme zapomínat, že bylinná léčba trvá déle, než zapůsobí.

Byliny byly odedávna zpracovávány různým způsobem, ať již v podobě čajové, zapracované do mastí, olejů, využívaly se též v podobě koupelí, kdy se látky do organismu dostávají celým povrchem těla – pokožkou.

Nejrozšířenější a nejúčinnější je zpracování bylin v lihové podobě. Zpracovávají se podle účinnosti listy, kořeny, květy, semena, ale také celá těla rostlin.

V druhé polovině 20. století byla objevena jako metoda gemmoterapie – výtažky z pupenů rostlin, hlavně stromů a keřů. Tato metoda byla objevena sice až v polovině 20. století, ale pupeny již byly využívány dříve.

Můžeme si uvědomit skutečnost, že divoká zvěř okusuje pupeny a mladé výhonky, jakoby tušila, že právě v nich je uložena životní síla a látky potřebné pro organismus v předjaří. Tohoto si všimly již minulé generace, kdy např. v ruském léčitelství se podávaly pupeny břízy v případě revmatismu a při chorobách ledvin. Také Mathioli uvádí ve svém herbáři mazání z topolových pupenů.

V třicátých letech minulého století ruský učenec B. P. Tokin objevil ve vyšších kvetoucích rostlinách látky působící antibioticky a antimykoticky a nazval je fytoncidy. Příroda je určila k ochraně rostlin před nejrůznějšími škůdci. Vědci si však uvědomili, že by se tyto látky daly s úspěchem využít k léčbě člověka. Později si akademik profesor V. P. Filatov povšimnul, že pokud ponecháme utrženou část rostliny několik dní ve tmě a chladu, umírající část rostliny zmobilizuje své síly a vznikají v ní mimořádně účinné látky fytoncidní povahy, které bychom jinak v téže rostlině marně hledali. Tak vznikl postup výroby proslulých Filatových biogenních stimulátorů. Tímto byl nastartován nový směr hledání nejúčinnějších obsahových látek a komplexů, které se v rostlině vyskytují jenom krátce, přesně v určený čas, případně v přísně omezeném množství a jen ve vyvolených částech rostliny.

Práce vědce Filatova zaujaly belgického lékaře Dr. Paula Henryho, který v experimentech pokračoval a také zjistil, že ještě mnohem účinnější látky vznikají v pupenech a zárodečných listech stromů a rostlin. Při experimentování zjistil, že nejúčinnější jsou tyto prostředky v ředění D1, kdy spojil alopatické působení obsažených látek s informačním působením dynamizace. Metoda gemmoterapie se začala rozmáhat a brzy se stala jednou z mocných zbraní přírodoléčebného arzenálu. Nejvíce se začala rozvíjet ve Francii.

V České republice zavedl gemmoterapii bylinkář Rudolf Franěc a z jeho pracovních výsledků začali vycházet bylinkáři Janča a Zentrich, kteří o ní napsali několik stran v 5. díle Herbáře. V roce 1998 začala vyrábět gemmoterapeutika Mgr. Jarmila Podhorná a začalo přibývat případů, kdy se gemmoterapeutika ukázala vhodná na určitý druh zdravotního problému. Tak si gemmoterapie začala razit cestu i u nás.

Základní princip a filozofie metody

Gemmoterapie je speciální metoda bylinné léčby, která využívá přípravky na bázi semen, pupenů a mladých výhonků rostlin, tj. zárodečných tkání – zejména stromů a keřů. Tyto zárodečné a mladé rostlinné tkáně jsou sklizeny na jaře, kdy obsahují nejvyšší množství biologicky aktivních látek nezbytných pro růst rostliny, ale které mají rovněž významné biologické účinky na lidské zdraví. Aktivní látky jsou ze zárodečných tkání extrahovány do směsi etanolu a glycerinu a jsou využívány při různých zdravotních potížích.

Mechanismus účinku je úzce spojen s obsahovými látkami zárodečných tkání, které obsahují klíčové účinné látky v poměrně vysokých koncentracích. Tím se liší od běžných bylinných tinktur s odlišnými obsahovými látkami a absencí řady látek typických pro pupeny: růstových faktorů, nukleových kyselin ve vysokých koncentracích, fytohormonů (auxinů a giberelinů), vitamínů, minerálů a stopových prvků, anthokyanů a jiných.
Gemmoterapeutika z tohoto důvodu působí na organismus na různých fyziologických úrovních, zpravidla účinněji než běžné bylinné tinktury. Zvyšují obranyschopnost organismu, zlepšují funkci centrální nervové soustavy, stimulují vylučovací orgány, působí očistným způsobem a usnadňují detoxikaci organismu. Podle jedné z lékařek, které pracují s gemmoterapií, předpokládá přítomnost kmenových buněk v preparátech.

Tyto preparáty po delším užívání organismus omlazují a též se předpokládá, že mohou do budoucna přispět k léčení chorob dosud neléčitelných. Je potěšitelné, že gemmoterapie se začíná osvědčovat v řadě případů, kde jak oficiální medicína, tak klasicky pojatá fytoterapie moc úspěchů nemá. Máme tu konkrétně na mysli doléčování po prodělané borelióze, EB viróze a mononukleóze, kdy se ukázal účinný prostředek z pupenů topolu, na doplnění červených krvinek a krevních destiček pak tamaryšek.
Gemmoterapie tedy představuje skutečnou fytoembryoterapii rostlinných tkání působících při regeneraci, stimulaci a buněčné drenáži. Důležitá je u této metody drenáž. Je to schopnost vypudit z těla škodliviny, které se nám během života v něm hromadí. Drenážní prostředky podporují vylučování toxických látek z těla a pomáhají čistit organismus.
Gemmoterapie je revoluční, vysoce obnovená a moderní fytoterapie. Bylo dokázáno, že jsou to právě rostlinné pupeny, mladé listy a kořínky, které nám umožňují získat silnější působení. Metoda dokázala, že jsou to právě rostlinné pupeny, mladé lístky a kořínky, které umožňují snížit množství působících prostředků na lidský organismus při stejném působení.
Díky gemmoterapii bylo dokázáno, pomocí vědeckých prací farmakologickou nadřazenost pupenů nad vyvinutou rostlinou.
Například pupen černého rybízu se ukázal vysoce protizánětlivý a to tak, že stimuluje kůru nadledvinek. Pupeny fíkovníku v některých případech regulují působení mozkové kůry a mezimozku při neurotických a psychosomatických stavech. Gemmoterapeutikum z lípy má uklidňující účinky, které se dají srovnat s vlastnostmi Diazepamu.

Klinická gemmoterapie je zajímavý přínos pro lékaře s hippokratovským uvažováním, ať už se jedná o homeopata, alopata, všeobecného lékaře nebo specialistu.

Při léčení soustavy po soustavě, orgánu po orgánu, zvyšuje metoda ochranu tkání a obnovuje porušení lokálního metabolismu.

Jejím působením výběrově umístěným na různé vývody lidského těla a celkovou stimulaci, kterou působí na endoretikulovou soustavu, zaručuje hlubokou a trvalou detoxikaci, která uvede organismus do lepšího stavu.

Díky klinické gemmoterapii bude nemocný uveden do lepšího stavu blízkému úplného uzdravení.

Naděje,
www.nadeje-byliny.eu